Navigace

Obsah

 

VSTIŠ

Původní historická část obce byla založena 200 metrů od pravého břehu řeky Radbuzy na mírné vyvýšenině mimo zátopové území řeky. Obec se nachází 14 km od okraje města Plzně (část Bory) mezi městečkem Dobřany a Chotěšovem, centrem někdejšího klášterního panství.

Kolem obce je dosud známo šest míst, na kterých byly uskutečněny archeologické nálezy. V sousedství vsi západním směrem prozkoumali pracovníci Zpč. muzea v Plzni srubovou stavbu narušenou orbou. Byla datována do 8. stol. a patří k nejstarším dokladům pobytu Slovanů v tomto regionu. Na levém břehu potoka směrem k jihu bylo nalezeno několik kusů keramiky, které náleží kultuře s lineární keramikou, tzn. doložené osídlení na katastru obce je od poloviny 6. tisíciletí př.n.l.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243. Více než 3/4 majetků ve vsi byly v držení chotěšovského kláštera. Tak tomu bylo až do husitských válek.

Až do roku 1642 je obyvatelstvo, až na 1 výjimku, ryze českého původu. S nástupem probošta Bandhauera (v r. 1641) se situace začíná postupně obracet. Třicetiletou válkou devastované území probošt dosidluje rodinami svých krajanů z oblasti Magdeburka. Řada jmen původních českých rodin zůstává, ale s každou následující generací i v těchto rodinách mizí české povědomí. Od roku 1740 je v obci mládež vyučována v německém jazyce.

V roce 1848 končí vrchnostenská správa a chod obce řídí místní samospráva.

Ke konci 19. století je v obci i v nejbližším okolí otevřeno několik kamenouhelných dolů. Za prací přichází do obce řada českých horníků s rodinami. Vytváří místní jazykovou menšinu. I když místní Bayerův důl je po deseti letech uzavřen (r. 1904), většina českých rodin v obci zůstává a po vzniku samostané Československé republiky je oporou nového zřízení proti nespokojenému německému obyvatelstvu. Po roce 1945 je většina německých obyvatel odsunuta a do obce přichází další čeští osídlenci. V této době žilo v obci 630 obyvatel ve 140 popisných číslech.
V současnosti je v obci trvale hlášeno přes 460 obyvatel. K tomu je nutno přičíst několik stovek rekreantů, kteří žijí v obci od jara do podzimu v rekreačních chalupách a chatách v chatové oblasti, vystavěné na pozemcích po bývalém dolu v blízkosti Kastlova rybníka

rybník      kaple

Po oválném obvodu rozlehlé historické návsi, v terasovitě členěném terénu, jsou vystavěny více než tři desítky původně selských usedlostí. Domy, stojící štíty k návsi, vytváří působivý, urbanisticky pozoruhodný celek. Uprostřed návsi při potoce stávaly chalupy kováře, pastýřů, kramáře a několik staletí stará dřevěná kaple. Všechny tyto stavby byly postupně zbourány. Nyní se zde nachází pouze budova původní školy (1873) a v pseudogotickém slohu postavená nová kaple (1906).

Nová školní budova (1902) a mateřská školka (1912) byly postaveny při cestě k Bayerovu dolu ve směru nového stavebního rozšiřování obce. Obě budovy jsou v současné době pro nedostatek dětí využívány pro potřeby Obecního úřadu a Centra volného času, zaměřeného hlavně na mládež.

Nejstarší hmotnou památkou v obci je smírčí kámen z počátku 17. století, který se váže k historii starého zemanského dvora Lysova. Na katastru obce se také nachází uzavřený komplex budov starého mlýna, jehož poslední přestavba se uskutečnila v roce 1850. Mlýn je připomínán v listině opata vyšehradské kanonie z roku 1293. Práce ve mlýně byly zastaveny před rokem 1880 kvůli zrušení náhonu v místech otevírání dolu v sousední obci. Objekt je nyní v soukromém vlastnictví.

Ve směru na východ od obce byl v 60. letech minulého století vybudován rozlehlý zemědělský komplex budov - stájí, stodol, garáží, dílen pro potřeby zemědělského družstva, který je v současné době využíván V- Farmou, s.r.o., a některé objekty mají v pronájmu soukromní výrobci.

Ve stejné době v části obce zvané "Bajerka" byl vybudován sportovní areál s hřištěm na kopanou a s venkovními kurty na volejbal. Součástí areálu jsou kabiny pro sportovce, tribuna pro diváky a pohostinství.